Průzkum: Polovina změnila během pandemie své finanční chování, třetina utrácí méně peněz

Pandemie koronaviru se projevuje i na finančním chování Slováků. Polovina dotázaných ve věku 18-60 let deklaruje, že v souvislosti s koronakrizí změnila svůj přístup k financím. Nejčastěji tak, že omezili své výdaje a začali utrácet méně peněz (33 %). Dalších 13 % respondentů si začalo pravidelně spořit, 6 % začalo investovat ve fondech a rovněž 6 % si zrušilo nějaký typ pojištění. O odklad splátek požádali 4% dotázaných a 3% uzavřeli životní nebo neživotní pojištění.

Velmi mírně se snížil podíl těch, kteří utrácejí méně – z 37 % na 33 % a těch, kteří si pravidelně spoří – z 15 % na 13 %.

Koronakrize negativně ovlivnila výši osobního měsíčního příjmu téměř třetině dotázaných (32 %). O celý nebo téměř celý příjem přišlo 6% Slováků, 8% přišlo o většinu svého příjmu a téměř pětina (18%) uvedla, že přišla o menší část svého osobního měsíčního příjmu.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že o svůj celý nebo téměř celý příjem přišli zejména ti, kteří pocházejí z nízkopříjmových domácností – odpověděla tak téměř pětina (19 %) respondentů z domácností s čistým měsíčním příjmem do 600 EUR a 13 % dotázaných s čistým příjmem v domácnosti od 601 do 900 EUR. „To jen poukazuje na fakt, že koronakrize má negativní dopad zejména na ty, kteří již před jejím začátkem patřili k sociálně ohroženějším, nebo hůře finančně zajištěným skupinám obyvatelstva. Proto by se i pomoc státu měla adresně orientovat především na tyto skupiny obyvatel,“ konstatuje Martin Slosiarik, sociolog a ředitel agentury Focus.

Pozitivní zprávou je, že téměř dvě třetiny Slováků ve věku 18 až 60 let v současnosti disponují finanční rezervou (63 %). Více než pětina (21 %) dotázaných má vytvořenou finanční rezervu ve výši přibližně jednoho měsíčního platu a přibližně další pětina (18 %) ve výši dvou až tří měsíčních platů. Peníze pro případ nouze na úrovni čtyř až šesti měsíčních platů má odloženo necelá desetina (9 %) a 15 % Slováků má dokonce finance ve výši více než šesti měsíčních příjmů.

Naopak více než třetina (37 %) obyvatel nemá odložené žádné peníze, což může být pro ně ohrožující zejména v případě náhlého výpadku příjmu. Ve srovnání s rokem 2020 se mírně snížil podíl těch, kteří finanční rezervou disponují a to o 6 % – ze 69 % v roce 2020 na 63 % v roce 2021.

Více než polovině (57 %) respondentů pandemie příjem neovlivnila a zůstal přibližně stejný jako byl před začátkem koronakrize. Více než desetina (11 %) dotázaných uvedla, že se její příjem dokonce zvýšil. Oproti výsledkům z průzkumu z listopadu 2020 se snížil negativní dopad koronakrize na výši měsíčního příjmu dotázaných o 8 % – ze 40 % v roce 2020 na 32 % v roce 2021.