DSA zajistí bezpečnější online prostor

Evropský parlament (EP) ve čtvrtek schválil soubor opatření v rámci Aktu o digitálních službách (DSA) zaměřených proti nelegálním obsahům na internetu. Snahu zajistit bezpečnější online prostor přivítala většina slovenských eurposlanců.

Monika Beňová ocenila, že šíření dezinformací na internetu bude obtížnější a že na sociálních sítích bude méně škodlivého a nenávistného obsahu. Nová pravidla podle ní posílí ochranu spotřebitelů a usnadní identifikaci a postihování prodejců nezákonného či nebezpečného zboží v digitálním prostředí. „Uživatelé budou mít lepší přehled o cílené reklamě. Zprůhlední se možnosti, jak si přizpůsobit a omezit to, čím jsme v online prostředí neustále zahlcováni,“ uvedla.

Vladimír Bilčík tvrdí, že DSA se zaměřuje na uživatele sociálních sítí a je prvním krokem k tomu, aby byli více chráněni. „Digitální platformy povýšily svůj zisk nad hodnoty, díky kterým společnost funguje. Lidé jim předávají citlivé informace a konzumují množství reklamy a dalších informací, které jsou jim šity na míru. Zaslouží si mít bezpečný online prostor, kde platí jasná pravidla, odpovědnost a transparentnost vůči šířeným obsahem,“ vysvětlil.

Eugen Jurzyca zdůraznil, že není zastánce regulací a nové nařízení by nemělo zbytečně vytvářet mnoho nových pravidel. Uvítal by předem provést analýzy a posouzení dopadu DSA, aby přínosy nové regulace převážily náklady. Nemá definitivní stanovisko k otázce, zda do nového nařízení zařadit i média, a problémy má i se zákazem cílené reklamy na děti. Podle něj při zamýšleném omezování cílených reklam navrhovatelé v EP nepředložili přesvědčivé studie, které by potvrdily, že je cílená reklama škodlivá a že její omezení bude efektivní. „Pokud nepovolíme cílenou reklamu, tak se nám produkty prodraží jiným způsobem a může se stát, že děti se dostanou k reklamě pro dospělé,“ upozornil.

Ivan Štefanec tuto legislativu považuje za klíčovou z hlediska ochrany občanů a spotřebitelů a pro vznik pracovních míst mezi malými a středními podnikateli. Za zásadní „zlom“ považuje to, že za obsahy budou zodpovědní jejich šiřitelé, tedy digitální platformy, neboť dosud ta odpovědnost nebyla zcela jasná. Sporné je podle něj to, zda do této oblasti zahrnout i média, co on podporuje, právě z hlediska boje proti dezinformacím. „Na druhé straně jsme realisté a víme, že všechny dezinformace tímto nevyřešíme, ty pokusy dezinformovat tady stále budou,“ uvedl.

Štefanec vítá, že EU je průkopníkem tohoto tématu, které bude později kopírovat zbytek světa, bude-li nastavena správně, čímž se Unie v celosvětovém měřítku zaslouží za lepší ochranu občanů v digitálním světě.

Lucia Ďuriš Nicholsonová upřesnila, že nová pravidla zajistí účinnou ochranu základních práv uživatelů internetu, jako je svoboda projevu, kde však vidí možné slabiny. „Kromě stupně objektivnosti posouzení nelegálnosti nahlášeného obsahu může být problém is tím, jak rychle dokážou platformy toto posouzení provést, nebo s tím, zda moderování obsahu bude konzistentní napříč členskými státy a jazykovými verzemi,“ upozornila. Za pozitivum považuje fakt, že nařízení se má vztahovat i na poskytovatele zprostředkovatelských digitálních služeb se sídlem mimo EU a to, aby uživatelé měli nad zobrazovaným obsahem větší kontrolu prostřednictvím větší transparentnosti v oblasti online reklamy a doporučujících algoritmů.

Robert Hajšel připomněl, že jsou to digitální giganty jako Facebook a Google, kterým pandemie přinesla obrovské zisky, zatímco menší firmy ve většině sektorů ekonomiky trpěly. „Platformy musí nést odpovědnost za nakládání s obsahem, informacemi o spotřebitelích a musí odpovídat i za jakékoli nekalé či nelegální praktiky. Musíme reagovat na zvyšující se rizika pro spotřebitele, jejichž ochranu a práva je třeba posilovat a jasně stanovit transparentní pravidla.“ vzkázal. Ocenil, že i zásluhou sociálnědemokratické frakce se podařilo přijmout zákaz reklamy cílené na nezletilé a zavedení povinnosti jasně označovat jakýkoli sponzorovaný obsah.